Uvědomění jako takové se nikdy nemění
Cokoli se v životě vašemu tělu-mysli-„já“ přihodí, vy jste si toho vždy jen vědomi.
Uvědomění jako takové se nikdy nemění.
Dokonce i v případě, když si změny uvědomujete, uvědomění jako takové se nemění.
Neexistují různé druhy uvědomění – ani jeho různé tvary nebo barvy.
Uvědomění je jednoduše a pouze uvědomění samo.
Cokoli se přihodí komplexu těla-mysli,* uvědomění si je procesu komplexu těla-mysli pouze a jednoduše vědomo – uvědomění jako takové není změnou nikdy ovlivněno.
Uvědomění jako takové změnami neprochází.
Uvědomění pouze a jednoduše změny pozoruje.
Uvědomění jako takové je ve své podstatě pouhým svědkem.
Když nejednáte v okamžicích změn skutečně inteligentně, tak se se změnou pokaždé ztotožníte.
A pak si myslíte, že „jste tou změnou“.
Když tělo trpí, myslíte si a říkáte: „Já trpím.“
Když emoce vzplanou, myslíte si a říkáte: „Já mám vztek, já jsem smutný, zarmoucený, já mám strach.“
To, co se – ve Skutečnosti a jako Skutečnost Sama – nikdy nemění, v každodenní povrchnosti neustále předpokládá, že je měněno nebo je změnou.
Teď to bolí, za chvíli se cítíme dobře.
Běžné ego-mysl neustále ztotožňuje čisté uvědomění (či pouhého svědka) se změnami, které jsou vzhledem k němu pouze okrajové.
Když budete uvědomění jako takové zkoumat, a když do něj proniknete co nejhlouběji, zřetelně uvidíte, že se nemění, nýbrž ve své podstatě je (prostě a jen) pouhým svědkem změn.